Translations by Tomáš Velecký
Tomáš Velecký has submitted the following strings to this translation. Contributions are visually coded: currently used translations, unreviewed suggestions, rejected suggestions.
| ~ |
\marginnote{There are two other options presented on the ``Welcome'' screen: \textbf{release notes} and \textbf{update this installer}. Clicking on the blue underlined \textbf{release notes} will open a web page containing any important information regarding the current version of Ubuntu. Clicking \textbf{update this installer} will search the Internet for any updates to the Ubuntu Live \acronym{CD} that may have been released since your \acronym{CD} was created.}
|
|
| 2010-04-28 |
\marginnote{Na \enquote{uvítací} obrazovce jsou ještě další dva odkazy: \textbf{poznámky k vydání} a \textbf{aktualizovat tento instalátor}. Kliknutím na podtržené \textbf{poznámky k vydání} se otevře webová stránka obsahující některé důležité informace týkající se aktuální verze Ubuntu. Kliknutím na \textbf{aktualizovat tento instalátor} budou na internetu vyhledány všechny aktualizace Ubuntu Live \acronym{CD}, které mohly být uvolněny až po vytvoření vašeho \acronym{CD}.}
|
|
| ~ |
Next, you need to tell Ubuntu what keyboard you are using. Usually, you will find the suggested option is satisfactory. If you are unsure, you can click the \button{Guess} button to have Ubuntu work out the correct choice by asking you to press a series of keys. You can also choose your own keyboard layout from the list. If you like, type something into the box at the bottom to make sure you are happy with your selection, then click \button{Forward} to continue.
|
|
| 2010-04-28 |
Dále je třeba Ubuntu říci, jakou používáte klávesnici. Obvykle je přednastavená volba ta pravá. Pokud si tím ale nejste jisti, můžete kliknout na tlačítko \button{Odhadnout\ldots}. Systém vás požádá o stisknutí několika kláves a tím určí, jakou klávesnici a rozložení používáte. Klávesnici si můžete též sami zvolit ze seznamu. Svůj výběr si můžete otestovat na textovém poli ve spodní části okna. Jste-li s nastavením spokojeni, klikněte na tlačítko \button{Vpřed}.
|
|
| ~ |
3~\acronym{GB} of disk space
|
|
| 2010-04-18 |
3~\acronym{GB} místa na disku
|
|
| ~ |
Once Ubuntu is up and running, you will see the default desktop. We will talk more about how to actually use Ubuntu in \chaplink{ch:the-ubuntu-desktop}, but for now feel free to test things out, open some programs, change settings and generally explore\dash any changes you make will not be saved once you exit, so you don't need to worry about accidentally breaking anything.
|
|
| 2010-04-18 |
Po spuštění Ubuntu uvidíte standartní plochu. V kapitole \chaplink{ch:the-ubuntu-desktop} si řekneme, jak Ubuntu používat. Teď se však nemusíte omezovat ve zkoušení věcí jako je spouštění programů, změna nastavení atp., protože se nic neuloží, takže se nemusíte bát, že něco zkazíte.
|
|
| ~ |
256~\acronym{MB} of system memory (\acronym{RAM})
|
|
| 2010-04-18 |
256~\acronym{MB} systémové paměti (\acronym{RAM})
|
|
| ~ |
700~MHz x86 processor
|
|
| 2010-04-18 |
700~MHz x86 procesor
|
|
| ~ |
The Ubuntu \acronym{CD} functions not only as an installation \acronym{CD} for putting Ubuntu onto your computer, but also as a Live \acronym{CD}. A Live \acronym{CD} allows you to test Ubuntu without making any permanent changes to your computer by running the entire operating system straight from the \acronym{CD}.
|
|
| 2010-04-17 |
\acronym{CD} s Ubuntu slouží nejen jako instalační \acronym{CD}, pomocí kterého si Ubuntu nainstalujete na váš počítač, ale také jako Živé (Live) \acronym{CD}. Pomocí Živého \acronym{CD} si můžete Ubuntu vyzkoušet jako plnohodnotný systém, aniž byste na svém počítači prováděli nějaké trvalé změny.
|
|
| ~ |
The Live \acronym{CD}
|
|
| 2010-04-17 |
Živé \acronym{CD}
|
|
| ~ |
The \acronym{CD} usually takes two to six weeks to arrive, depending on your location and the current demand. If you would rather start using Ubuntu sooner, you may prefer to follow the instructions above for downloading the \acronym{CD} image, and then burn it to a disc instead.
|
|
| 2010-04-17 |
\acronym{CD} pak obvykle dorazí do šesti týdnů, v závislosti na poptávce a cíli jeho cesty (do ČR obvykle dříve). Pokud byste Ubuntu rádi začali používat co nejdříve, měli byste zvážit stažení obrazu \acronym{CD} podle instrukcí výše a disk si následně vypálit.
|
|
| ~ |
\marginnote{It is possible to purchase Ubuntu on \acronym{CD} from some computer stores or online shops. Have a look around your local area or on the Internet to see if someone is selling it near you. Even though Ubuntu is free software, it's not illegal for people to sell it.}
|
|
| 2010-04-17 |
\marginnote{\acronym{CD} s Ubuntu si také můžete koupit v některých online obchodech, nebo obchodech s počítači. Zkuste se rozhlédnout po Internetu, nebo ve vašem městě, zda někdo Ubuntu neprodává. Ačkoliv je Ubuntu volně šiřitelný software, není nelegální jej prodávat.}
|
|
| ~ |
Before you can get started with Ubuntu, you will need to obtain a copy of the Ubuntu installation \acronym{CD}. Some options for doing this are outlined below.
|
|
| 2010-04-17 |
Ještě než s Ubuntu začnete, musíte si sehnat kopii jeho instalačního \acronym{CD}. Některé z možností, jak jej získat jsou vypsány níže.
|
|
| ~ |
Ordering a free \acronym{CD}
|
|
| 2010-04-17 |
Objednání bezplatného \acronym{CD}
|
|
| ~ |
\marginnote{\emph{32-bit} and \emph{64-bit} are types of processor architectures. 64-bit is newer, and most recent computers will come with a 64-bit capable processor. See \chaplink{ch:learning-more} for more information.}
|
|
| 2010-04-17 |
\marginnote{\emph{32-bit} a \emph{64-bit} jsou typy počítačové architektury. 64-bitová je novější a většina nových počítačů má 64-bitový procesor. Více informací najdete v kapitole \chaplink{ch:learning-more}.}
|
|
| ~ |
\textbf{Many applications designed for Microsoft Windows or Mac \acronym{OS~X} will not run on Ubuntu.} For the vast majority of tasks that people use their computers for every day, there are suitable alternative applications available in Ubuntu. However, many professional applications (such as the Adobe Creative Suite) are not developed to work with Ubuntu. If you rely on commercial software that is not compatible with Ubuntu, yet still want to give Ubuntu a try, you may want to consider dual-booting. Alternatively, some applications developed for Windows will work in Ubuntu with a program called \application{Wine}.
|
|
| 2010-04-17 |
\textfb{Spousta aplikací navržených pro Microsoft Windows nebo Mac \acronym{OS~X} nebude možné na Ubuntu spustit.} Avšak pro velkou většinu aplikací, které lidé denně využívají, je v Ubuntu vhodná náhrada. Nicméně mnoho profesionálních aplikací (jako Adobe Creative Suite) není vyvíjeno, aby je bylo možné spustit pod Ubuntu. Pokud jste závislí na komerčním softwaru, který není kompatibilní s Ubuntu, ale přesto chcete Ubuntu vyzkoušet, můžete zvážit dual-boot. Další možnost, jak některé aplikace, vyvinuté pro Windows pod Ubuntu spustit je program s názvem \application{Wine}.
|
|
| ~ |
\marginnote{See \chaplink{ch:software-management} to learn more about \application{Ubuntu Software Center}. To learn more about dual-booting (running Ubuntu side-by-side with another operating system), see \chaplink{ch:installation}. For more information on Wine, go to \url{http://www.winehq.org/}.}
|
|
| 2010-04-17 |
\marginnote{Více informací o \application{Ubuntu Software Center} naleznete v \chaplink{ch:software-management}. Více informací o dual-bootu (způsobu, jak mít nainstalováno Ubuntu zároveň s jiným operačním systémem), naleznete v \chaplink{ch:installation}. Pro více informací o Wine jděte na \url{http://www.winehq.org/}.}
|
|
| ~ |
\textbf{Ubuntu is community based.} That is, Ubuntu is made, developed, and maintained by the community. Because of this, support is probably not available at your local computer store. Thankfully, the Ubuntu community is here to help. There are many articles, guides, and manuals available, as well as users on various Internet forums and Internet relay chat (\acronym{IRC}) rooms that are willing to help out beginners. Additionally, near the end of this guide we include a troubleshooting chapter: \chaplink{ch:troubleshooting}.
|
|
| 2010-04-17 |
\textbf{Ubuntu je komunitní projekt.} To znamená, že je vytvořeno, vyvíjeno a udržováno komunitou. Z toho důvodu je pravděpodobné, že vám ve vašem místním obchodě s počítači nebudou umět pomoci. Naštěstí je zde vždy Ubuntu komunita, která vám ráda pomůže. Na Internetu je spousta článků, průvodců a manuálů. Stejně jako uživatelů na různých internetových fórech a místnostech na Internet relay chatu (\acronym{IRC}), kteří jsou ochotni začátečníkům pomoci. Kromě toho můžete pomoct kapitola \chaplink{ch:troubleshooting} na konci tohoto průvodce.
|
|
| ~ |
New users to Ubuntu may find that it takes some time to feel comfortable with the operating system. You will no doubt notice many similarities to both Microsoft Windows and Mac \acronym{OS~X}, as well as some things that work very differently. Users coming from Mac \acronym{OS~X} are more likely to notice similarities due to the fact that both Mac \acronym{OS~X} and Ubuntu originated from Unix.
|
|
| 2010-04-17 |
Jakožto novým uživatelům Ubuntu vám může chvilku trvat, než se s operačním systémem sžijete. Bezpochyby jste si všimli mnoha podobností jak s Microsoft Windows, tak s Mac \acronym{OS~X}. Stejně jako spousty věcí, které fungují jinak. Uživatelé přecházející z Mac \acronym{OS~X} si budou jistě více všímat podobností, jelikož oba systémy, Ubuntu i Mac \acronym{OS~X}, vycházejí z Unixu.
|
|
| ~ |
Linux was designed from the ground up with security and hardware compatibility in mind, and is currently one of the most popular Unix-based operating system. One of the benefits of Linux is that it is incredibly flexible and can be configured to run on almost any device\dash from the smallest micro-computers and cellphones to larger super-computers. Initially, Unix was entirely command line-based until Graphical User Interfaces (\glspl{GUI}) began to emerge in the early 1990s.
|
|
| 2010-04-17 |
Linux byl od počátku navrhován s ohledem na bezpečnost a hardwarovou kompatibilitu. V současnosti je jedním z nejpopulárnějších operačních systémů založených na Unixu. Jednou z výhod Linuxu je jeho neuvěřitelná přizpůsobitelnost, může tak být upraven k běhu na téměř jakémkoli zařízení\dash od nejmenších mikropočítačů a mobilních telefonů, až po největší superpočítače. Původně byl Unix zcela založen na příkazové řádce. První grafická prostředí (\gls{GUI}) se začala objevovat až v devadesátých letech minulého století.
|
|
| ~ |
Our goal is to cover the basics of Ubuntu (such as installation and working with the desktop) as well as guide you through some of the most popular applications. We designed this guide to be simple to follow with step-by-step instructions and plenty of screenshots, allowing you to discover the potential of your new Ubuntu system even if you are a novice computer user or are migrating from another operating system for the first time.
|
|
| 2010-04-17 |
Našim cílem je pokrýt základy práce s Ubuntu, jako je instalace a práce se systémem, stejně jako provést vás některými z nejoblíbenějších aplikací. Při psaní tohoto průvodce jsme brali ohled na začínající uživatele, stejně jako na uživatele, kteří poprvé migrují z jiného operačního systému. Z toho důvodu manuál obsahuje názorné průvodce a spousty screenshotů, takže je snadné mu porozumět.
|
|
| ~ |
\noindent This work is licensed under the Creative Commons Attribution--Share Alike 3.0 License. To view a copy of this license, see \hyperref[ch:license]{Appendix~}\ref{ch:license}, visit \url{http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/}, or send a letter to Creative Commons, 171 Second Street, Suite 300, San Francisco, California, 94105, USA.
|
|
| 2010-04-17 |
\noindent Tato publikace je licencována pod Creative Commons Attribution--Share Alike 3.0. Tuto licenci naleznete v kapitole \hyperref[ch:license]{Appendix~}\ref{ch:license}, na stránce \url{http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/} (v češtině na \url{http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/deed.cs}), nebo pošlete dopis na adresu Creative Commons, 171 Second Street, Suite 300, San Francisco, California, 94105, USA.
|
|
| ~ |
\newglossaryentry{notification area}{name={notification area}, description={The notification area is an applet on the panel that provides you with all sorts of information such as volume control, the current song playing in Rhythmbox, your internet connection status and email status.}}
|
|
| 2010-04-17 |
\newglossaryentry{notification area}{name={oznamovací oblast}, description={Oznamovací oblast je applet na \gls{panel}u, který ukazuje spoustu informací jako hlasitosti, právě přehrávaná skladba v Rhythmboxu, stav vašeho připojení k síti a e-mailu.}}
|
|
| ~ |
\newglossaryentry{package}{name={package}, description={Debian package files that hold the core information and code for applications to run.}}
|
|
| 2010-04-17 |
\newglossaryentry{package}{name={balíček}, description={Balíček je soubor, který obsahuje aplikaci (její zdrojový či strojový kód) a základní inofrmace o ní.}, plural={balíčcích}}
|
|
| ~ |
\newglossaryentry{desktop environment}{name={desktop environment}, description={A generic term to describe a GUI interface for humans to interact with computers. There are many desktop environments such as GNOME, KDE, XFCE and LXDE just to name a few.}}
|
|
| 2010-04-17 |
\newglossaryentry{desktop environment}{name={pracovní prostředí}, description={Všeobecný termín označující grafické pracovní prostředí (GUI - Graphical User Interface) sloužící ke komunikaci s počítačem. Existuje mnoho grafických prostředí, například GNOME, KDE, XFCE, LXDE a BlackBox.}}
|
|
| ~ |
\newglossaryentry{DHCP}{name={\acronym{DHCP}}, description={\acronym{DHCP} stands for \emph{Dynamic Host Configuration Protocol}, it is used by a \acronym{DHCP} \gls{server} to assign computers on a network an IP address automatically.}}
|
|
| 2010-04-17 |
\newglossaryentry{DHCP}{name={\acronym{DHCP}}, description={\acronym{DHCP} znamená \emph{Dynamic Host Configuration Protocol}. Je používán \acronym{DHCP} \gls{server}em k automatickému přiřazení IP adresy počítači v síti.}}
|
|
| ~ |
\newglossaryentry{GNOME}{name={\acronym{GNOME}}, description={\acronym{GNOME} (which once stood for GNU Network Object Model Environment) is the default desktop environment used in Ubuntu.}}
|
|
| 2010-04-17 |
\newglossaryentry{GNOME}{name={\acronym{GNOME}}, description={\acronym{GNOME}, což je zkratka GNU Network Object Model Environment, je v Ubuntu výchozí \gls{desktop environment} (pracovní prostředí).}}
|
|
| ~ |
\newglossaryentry{ISP}{name={\acronym{ISP}}, description={\acronym{ISP} stands for \emph{Internet Service Provider}, an \acronym{ISP} is a company that provides you with your internet connection.}}
|
|
| 2010-04-17 |
\newglossaryentry{ISP}{name={\acronym{ISP}}, description={\acronym{ISP} znamená \emph{Internet Service Provider} (poskytovatel připojení k Internetu). \acronym{ISP} je společnost poskytující připojení k Internetu.}}
|
|
| ~ |
\noindent Copyright \textcopyright{} \the\year{} by The Ubuntu Manual Team. Some rights reserved. \ccbysa
|
|
| 2010-03-23 |
\noindent Copyright \textcopyright{} \the\year{} od The Ubuntu Manual Team. Některá práva vyhrazena. \ccbysa
|
|
| ~ |
\setmaxscreenshot{screenshots/en/02-blank-desktop.png}
|
|
| 2010-03-23 |
\setmaxscreenshot{screenshots/cs/02-blank-desktop.png}
|
|
| ~ |
Getting Started with Ubuntu 10.04
|
|
| 2010-03-23 |
Začínáme s Ubuntu 10.04
|
|
| ~ |
Security
|
|
| 2010-01-09 |
Bezpečnost
|
|
| ~ |
Updates and Upgrades
|
|
| 2010-01-09 |
Aktualizace a vylepšení
|
|
| 6. |
\newglossaryentry{Canonical}{name={Canonical}, description={Canonical, the financial backer of Ubuntu, provides support for the core Ubuntu system. It has over 310 paid staff members worldwide who ensure that the foundation of the operating system is stable, as well as checking all the work submitted by volunteer contributors. To learn more about Canonical, go to \url{http://www.canonical.com}.}}
|
|
| 2010-04-17 |
\newglossaryentry{Canonical}{name={Canonical}, description={Canonical poskytuje finanční a technickou podporu pro systém Ubuntu. Tato firma má přes 310 placených zaměstnanců na světě, kteří se starají o stabilitu nadace operačního systému a o kontrolu práce dobrovolníků. Více o firmě Canonical se dozvíte na \url{http://www.canonical.com}.}}
|
|
| 7. |
\newglossaryentry{cursor}{name={cursor}, description={The blinking cursor that appears after the \gls{prompt} in the \gls{terminal} is used to show you where text will appear when you start typing. You can move it around with arrow keys on your keyboard.}}
|
|
| 2010-04-17 |
\newglossaryentry{cursor}{name={kurzor}, description={Blikající kursor, který se objeví v \gls{terminal}u za \gls{prompt}em, ukazuje, kde se objeví text, jakmile začnete psát. Lze s ním pohybovat pomocí šipek na klávesnici.}, plural={kurzory}}
|
|
| 11. |
\newglossaryentry{dialup connection}{name={dialup connection}, description={A dialup connection is when your computer uses a modem to connect to an \gls{ISP} through your telephone line.}}
|
|
| 2010-04-17 |
\newglossaryentry{dialup connection}{name={vytáčené připojení}, description={Vytáčené připojení používáte, pokud se k Internetu připojujete přes modem a telefonní linku.}}
|
|
| 14. |
\newglossaryentry{Ethernet port}{name={Ethernet port}, description={An Ethernet port is what an Ethernet cable is plugged into when you are using a \gls{wired connection}.}}
|
|
| 2010-04-17 |
\newglossaryentry{Ethernet port}{name={ethernetový port}, description={Ethernetový port je zdířka, kam se připojuje ethernetový (síťový) kabel, když používáte \gls{kabelové spojení}.}, plural={ethernetovému portu}}
|
|
| 18. |
\newglossaryentry{kernel}{name={kernel}, description={A kernel is the central portion of a Unix-based operating system, responsible for running applications, processes, and providing security for the core components.}}
|
|
| 2010-04-17 |
\newglossaryentry{kernel}{name={jádro}, description={Jádro je centrální část operačních systému založených na Unixu. Stará se o běh aplikací a procesů a zabezpečuje hlavní komponenty.}}
|
|
| 35. |
\newglossaryentry{server}{name={server}, description={A server is a computer that runs a specialized operating system and provides services to computers that connect to it and make a request.}}
|
|
| 2010-04-17 |
\newglossaryentry{server}{name={server}, description={Server je počítač poskytující různé služby počítačům, které se k němu mohou připojit.}, plural={servery}}
|
|
| 2010-04-17 |
\newglossaryentry{server}{name={server}, description={Server je počítač, poskytující různé služby počítačům, které se k němu mohou připojit.}, plural={servery}}
|
|
| 36. |
\newglossaryentry{shell}{name={shell}, description={The \gls{terminal} gives access to the shell, when you type a command into the terminal and press enter the shell takes that command and performs the relevant action.}}
|
|
| 2010-04-17 |
\newglossaryentry{shell}{name={shell}, description={\Gls{terminal} poskytuje přístup k shellu. Když do \gls{terminal}u napíšete příkaz a stisknete \keystroke{Enter}, shell tento příkaz vyhodnotí a provede příslušnou akci.}}
|
|
| 37. |
\newglossaryentry{Software Center}{name={Software Center}, description={The Software Center is where you can easily manage software installation and removal as well as the ability to manage software installed via Personal Package Archives.}}
|
|
| 2010-04-17 |
\newglossaryentry{Software Center}{name={Centrum softwaru pro Ubuntu}, description={Centrum softwaru pro Ubuntu je místo, kde můžete snadno instalovat a odebírat programy, včetně těch přístupných přes zdroje PPA.}}
|
|
| 45. |
The Ubuntu Manual Team
|
|
| 2010-01-07 |
Ubuntu manuál tým
|
|
| 56. |
\endgroup
|
|
| 2010-03-23 |
\endgroup
|
|
| 59. |
Welcome
|
|
| 2010-01-07 |
Vítejte
|
|
| 66. |
Ubuntu philosophy
|
|
| 2010-03-23 |
Filozofie Ubuntu
|
|
| 77. |
A brief history of Ubuntu
|
|
| 2010-03-23 |
Stručná historie Ubuntu
|
|
| 84. |
What is Linux?
|
|
| 2010-04-17 |
Co je Linux?
|
|
| 91. |
Is Ubuntu right for you?
|
|
| 2010-01-07 |
U pro vás Ubuntu to pravé?
|
|
| 125. |
Installation
|
|
| 2010-01-17 |
Instalace
|
|
| 126. |
Getting Ubuntu
|
|
| 2010-01-07 |
Získání Ubuntu
|
|
| 128. |
Minimum system requirements
|
|
| 2010-04-18 |
Minimální systémové požadavky
|
|
